Autor: Jana Hlaváčová
Kampaň #MeToo sice řádí převážně v Hollywoodu, své by ale mohly vyprávět i samice jiných živočišných druhů. Evoluce je však nenechala na holičkách – přinejmenším ryby gambusie si v souboji pohlaví vyvinuly větší mozky, které jim umožňují minimalizovat ztráty při pohlavním konfliktu.
Obtěžování samci je klasickým příkladem sexuálního konfliktu při páření, který může vést ke změně pohlavně specifického chování či v extrémním případě až závodům ve zbrojení mezi pohlavími. Rozdílné zájmy v reprodukci samců a samic mohou ovlivnit také vývoj mozku. Vědci vyšlechtili ryby gambusie (živorodky) Holbrookovy s krátkým a dlouhým vnějším samčím pohlavním orgánem, gonopodiem. Samci s delším gonopodiem bývají v porovnání s méně vyvinutými kolegy úspěšnější v rozmnožování a převažují proto v oblastech s vysokou mírou násilného oplodňování. Následně vědci analyzovali mozky jedinců z různých experimentálních populací. Obdobně, jako má kořist často relativně větší mozek než její predátor, zjistili, že velikost mozku bývá větší u samic pohybujících se v populacích samců s větším gonopodiem. Tyto výsledky naznačují, že existuje pozitivní genetická korelace mezi délkou samčího gonopodia a velikostí samičího mozku, což je pravděpodobně spojeno se zvýšenou schopností „chytřejších“ samic vyhnout se samčímu nátlaku. Sexuální konflikt tedy může být důležitým faktorem ve vývoji mozku – a to nejen u ryb.
Evoluční střety zájmů mezi samci a samicemi jsou nevyhnutelné. Jejich původ totiž vězí v tak základních stránkách života, jako jsou odlišné investice do „levných“ spermií a „drahých“ vajíček. Výsledkem je snaha „přelstít“ druhé pohlaví a vychýlit výsledek rozmnožovacího procesu co nejvíc ve svůj prospěch. Výsledný konflikt může vést k nápadné pohlavní dvojtvárnosti ve stavbě těla a chování pozorovanému u mnoha druhů. Různé reprodukční zájmy však mohou souviset také s pohlavními rozdíly v nervovém systému. Samci některých druhů se proto mohou například lépe navigovat v prostoru, což je důležité při hledání potenciálních partnerek. Pro samice je zase výhodné, když si při výběru partnera pamatují dřívější setkání se samci a tyto samce dokáží porovnat. Vzhledem k tomu, že je poznávání úzce spojeno s anatomií centrální nervové soustavy, související nároky na mozek by měly vést ke zdokonalení jeho konkrétních struktur a celkovému zvětšení.
Živorodka gambusie Holbrookova (Gambusia holbrooki).
U druhů, kde samci nutí samice ke kopulaci násilím, mohou interakce mezi pohlavími v mnoha ohledech připomínat interakce mezi dravcem a kořistí. Mezi takové druhy patří i gambusie Holbrookovy, drobné rybky z jihovýchodních Spojených států. Také u nich je evolučním výsledkem sexuálního nátlaku závod ve zbrojení mezi pohlavími. Samci si u tohoto druhu samice nenamlouvají a většina oplodnění probíhá prostřednictvím nucených kopulací. Samci s přirozeně delším gonopodiem mají větší šanci na úspěch, jelikož dlouhé gonopodium usnadňuje genitální kontakt se samicemi. Běžně se samci pokoušejí až o tisíc nucených kopulací za den. V takovém případě by tedy velikost gonopodia měla předpovědět úspěch páření.
Při sexuálním obtěžování ze strany samců by měl na samice působit silný výběr, aby předešly nákladům spojeným s příliš vysokou mírou páření. Zvláště u gambusií totiž mohou samice při vícenásobným páření značně trpět. Násilné páření a obtěžování ze strany samců má za následek nejen aktuální bolest, stres a nepohodlí, ale také zranění, která mohou snížit reprodukční úspěch samic. Může docházet k fyzickému poškození, přenosu chorob, zvýšení rizika predace nebo snížení šance na přežití u potomstva. Větší mozek samicím umožňuje lépe předpovídat prostředí nebo rychleji zjistit přítomnost samců. Prostřednictvím lepších kognitivních schopností mohou snadněji uniknout pokusům některých samců o páření, a lépe tak kontrolovat otcovství svých potomků.
Za účelem napodobení tlaků působících v prostředích s různou mírou úspěchu samčího nátlaku, vědci samce uměle vybrali na základě délky gonopodia. Několik desítek samců s největší a nejkratší relativní délkou pářícího orgánu následně spárovali s laboratorně chovanými samicemi. Zároveň předpokládali, že z hlediska přirozeného výběru bývá delší gonopodium spíše nevýhodné. Podle všeho totiž značně snižuje plavecký výkon samců.
Podobně jako u koevoluce mezi dravcem a jeho kořistí, také u gambusií, kde samci využívají nátlaku při rozmnožování, vědci očekávali závody ve zbrojení. Vzhledem k tomu, že větší mozky poskytují lepší kognitivní schopnosti, mělo by docházet k evoluci objemných a výkonných mozků u obou pohlaví.
Výsledky studie však tuto hypotézu nepodpořily. Po generacích silného umělého výběru na větší délku gonopodia se zvýšila pouze velikost samičího mozku. Samice pocházející z linií se samci s delším gonopodiem měly výrazně větší mozky než samice z linií s méně vyvinutými samci. Tento výsledek naznačuje, že kognitivní schopnosti samic hrají klíčovou roli v souboji pohlaví. Pro samce jsou buď výhodnější jiné strategie vedení pohlavního konfliktu, nebo si z nějakých, například vývojových, důvodů větší mozek nemohou dovolit. Nejpravděpodobnějším vysvětlením, proč se u samců v průběhu pohlavního konfliktu mozek nezvětšuje, je ale patrně fakt, že celý pohlavní konflikt u gombusií Holbrookových probíhá značně asymetricky. Tlaky přirozeného výběru působící na samice postižené násilným oplodňováním jsou o mnoho řádů silnější než pomalu se zvyšující riziko, že „chytré“ samice násilným samcům při pokusu o kopulaci pláchnou.
Sečteno a podtrženo, vědci předpokládají, že je větší pohlavní dvojtvárnost ve velikosti mozku gambusií následkem samčího obtěžování a nucených kopulací. Zdá se, že sexuální konflikt poháněný nátlakem jednoho pohlaví může být důležitým faktorem evoluce mozku a nelze vyloučit, že se podobné jevy uplatňují v evoluci nervové soustavy relativně často.
Zdroj: SD Buechel, I Booksmythe, A Kotrschal, MD Jennions & N Kolm (2016): Artificial selection on male genitalia length alters female brain size. Proceedings of the Royal Society of London B: Biological Sciences, 283.