Země sněhová koule. Globální zalednění mohla podle nového výzkumu končit stejně náhle, jako začala.

Autor: Jan Toman Představa, že si Země před stamiliony let prošla několika cykly kompletního zalednění, dnes nepředstavuje sci-fi, ale tvrdý fakt. Nové důkazy z jižní Číny navíc ukazují, že tyto epizody končily velmi rychle, což mohlo mít zásadní vliv na rozvoj života. Podle hypotézy „Země – sněhové koule“ (v originále Snowball Earth) naše planeta ve starohorách Read More …

Co se stalo v křídě? Druhová bohatost podle nového výzkumu nerostla průběžně, ale skokově.

Autor: Jan Toman Nikdo nepochybuje, že dnes suchou zemi obývá více obratlovců než v prvohorách. Podle výzkumu britských, australských a amerických paleobiologů však druhová bohatost této skupiny nerostla průběžně, ale přetržitě s největším skokem na přelomu křídy a třetihor. Kolik na Zemi v minulosti žilo druhů? Blížila se druhová bohatost, respektive diverzita, prvohorních močálů s obřími obojživelníky či druhohorních Read More …

Květy místo uší? Rostliny podle nového výzkumu slyší a dokážou na zvuky reagovat.

Autor: Martin Hůla Podle výsledků několikaletého izraelského výzkumu mohou pupalky slyšet své opylovače a na jejich přílet se připravit. Za tuto nečekanou schopnost patrně vděčí květům, které u nich hrají roli uší. Výzkum týmu profesorky Lilach Hadany z Telavivské univerzity, který byl publikován v preprintovém archivu BioRxiv, nabízí přesvědčivé důkazy, že rostliny pupalky drummondovy (Oenothera drummondii) dokážou Read More …

Kde se skrývá evoluční kolébka rostlin? Žhavým kandidátem jsou suché tropy.

Autor: Jan Toman Existují na Zemi „evoluční kolébky“, ve kterých přednostně vznikají důležité evoluční novinky? Podle přelomových paleontologických nálezů by jimi u rostlin mohly být sušší rovníkové oblasti. Vznikají evoluční novinky na všech místech stejnou měrou? Nebo můžeme na Zemi vytipovat určité „evoluční kolébky“, které dávají opakovaně vzniknout výrazně odlišným vývojovým liniím? Evoluční biologové obvykle Read More …

Kultura mušek? Octomilky se podle nového výzkumu řadí po bok ptáků a vyšších savců.

Autor: Jan Toman I přes ohromnou různorodost živočichů je vytváření zvířecích kultur poměrně vzácné. Elegantní experiment s octomilkami, které vykazují značnou konformitu při výběru samců a tyto své preference předávají do dalších generací, ale ukazuje, že podobné jevy mohou být mezi zvířaty daleko častější a setkat se s nimi můžeme třeba i u hmyzu. Kultura u zvířat? Read More …

Teorie Gaia může platit. Stačí zapojit principy třídění z hlediska stability.

Autor: Jan Toman Teorie Gaia, podle které naše planeta ve spolupráci s pozemskými organismy aktivně udržuje podmínky vhodné pro život, od počátku dráždila zástupy biologů. Podle nejnovějších poznatků ovšem ze strany Země ani jejích obyvatel není třeba žádných altruistických zásahů ve prospěch celku, protože dlouhodobě stabilní biosféra mohla vzniknout tříděním z hlediska stability. Teorii Gaia formuloval britský Read More …

Drtivý dopad. Podle českých vědců se pod antarktickým ledem může skrývat pětisetkilometrový kráter.

Autor: Jan Toman Už v 60. letech objevili američtí vědci pod ledovcem v antarktické Wilkesově zemi obří pánev nápadně připomínající dopadový kráter. Nové výsledky českých geofyziků tuto možnost silně podporují a nepřímo naznačují, že by se mohlo jednat o dopad spojený s největším hromadným vymíráním v historii rozvinutého života. Vlastně nejde o nic nového. Už první geofyzikální průzkumy Antarktidy Read More …

Případ třetihorních měkkýšů: Vede intenzivnější metabolismus k přednostnímu vymírání?

Autor: Jan Toman Intenzita metabolismu neboli množství přijaté, transformované a využité energie souvisí s ekologií druhu, jeho populační dynamikou, rozšířením a rychlostí odštěpování nových druhů. Podle nejnovějšího výzkumu založeného na atlantických měkkýších na ní navíc závisí také rychlost vymírání, což by z intenzity metabolismu mohlo činit jeden z nejdůležitějších faktorů určujících směřování makroevoluce. Lvi a krokodýli jsou dravci. Read More …

Může být „evoluční lenost“ výhodou? Za řady podmínek ano.

Autor: Jaroslav Flegr Kdo nic nedělá – nic nezkazí, a platí to i v evoluci. Tak by se dal shrnout výsledek nové studie, která byla právě uveřejněna ve vědeckém časopise Biological Journal of the Linnean Society. Její závěr se může zdát triviální. Mohl by ale pomoci rozlousknout letitou záhadu existence sexu. Jaroslav Flegr, vedoucí našeho Read More …

Tisíc let bez lesů. Evoluční minulost ptáků ukazuje pravý rozsah vymírání na konci křídy.

Autor: Jan Toman Detailní analýza ptačí fylogeneze a přezkoumání několika klíčových zkamenělin umožnily badatelům odhalit společné rysy skupin, které přežily vymírání na přelomu druhohor a třetihor. Vzhledem k tomu, že se novějšího období nedožily žádné starobylé stromové ptačí linie a že mezi přeživšími moderními ptáky nebyli žádní stromoví zástupci, musela destrukce lesních ekosystémů po dopadu Read More …