Mění se rychleji módní trendy, nebo druhy? Tempo kulturní a biologické evoluce se podle nového výzkumu nápadně podobá.

Autor: Jan Toman Mění se věda, technika a společnost z evolučního hlediska až příliš rychle? Podle tvrdých dat jde spíše o iluzi – rychlost kulturní evoluce nepřevyšuje tempo změn na úrovni biologických druhů. Tempo kulturních změn, jejich vztah k biologické evoluci a udržitelnost či neudržitelnost současného stavu představují oblíbené téma filosofických úvah. Opravdu je ale kulturní evoluce Read More …

Jak život přečkal globální zamrznutí? Skryl se v blízkosti tajících ledovců.

Autor: Jan Toman Před stamiliony let naše planeta několikrát zamrzla. Podle nového výzkumu však organismy včetně prvních mnohobuněčných hub, rostlin a živočichů mohly přežít na styku kontinentálních ledovců s oceánem, kde se uvolňovala okysličená voda plná živin. Před 800 až 600 miliony let prošla naše planeta několika cykly téměř kompletního zalednění. Tato období „Země – sněhové Read More …

Jak vznikají evoluční novinky? Podle lejnožroutů „recyklací“ již existujících elementů.

Autor: Jan Toman Zrod evolučních novinek představoval velkou záhadu už pro Charlese Darwina a jeho současníky. Výzkum zaměřený na zárodečný vývoj brouků čerstvě podpořil myšlenku, že v historii života nic opravdu nového nevzniká – evoluce pouze přehazuje a pozměňuje stavební kameny a regulační dráhy, které již má k dispozici. Podle převládajícího, neodarwinistického, směru současného evolučního bádání vnikají Read More …

Kde leží hranice života? Vědci jednu odhalili na severu Etiopie.

Autor: Jan Toman Ve světle objevů, které identifikovaly živé organismy mimo jiné v hlubokomořských vývěrech horkých vod či podloží ledovců, se pozemský život jevil prakticky všudypřítomný. Na hranici Etiopie a Eritreje ale vědci objevili přirozená prostředí tak extrémní, že zde žádné organismy nepřežijí. Život pozemského typu má tuhý kořínek. Zejména různé mikrobiální skupiny jsou na povrchu Read More …

„Staroegyptská“ vosička přepisuje učebnice. Ani nejmanipulativnější parazité nemusí být specialisty.

Autor: Jan Toman Parazity cíleně manipulující chováním své kořisti biologové tradičně považují za specialisty. Vosička druhu Euderus set však cílí na příslušníky hned několika rodů, což značí, že zásahy do nervové soustavy nemusí být o mnoho komplikovanější než jiné adaptace cizopasníků. Mezi vědci převládá názor, že specializovaní parazité musí vyhledávat užší spektrum hostitelů než nespecializovaní. Read More …

Jak vznikly eukaryotické organismy? Záhadu odhalují čerstvě vypěstovaná Lokiarcheota.

Autor: Jan Toman Když vědci před dvěma lety popsali novou linii mikrobů blízce příbuznou organismům se složitějšími, eukaryotickými, buňkami, k dokonalosti chyběla celému objevu pouze jedna věc – laboratorní kultura těchto tvorů. Tu se nyní podařilo vypěstovat týmu japonských biologů, díky čemuž mohou vědci zahájit novou etapu odhalování vzniku eukaryot. Život na Zemi můžeme rozdělit do Read More …

Nesmrtelný savec. Pohlavně přenosná rakovina koluje mezi psy už 6000 let.

Autor: Jan Toman Genetici prozkoumali genom pohlavně přenosného nádoru psů. Odhalili přitom, že rakovina poprvé přeskočila z jednoho jedince na druhého ve střední Asii před šesti tisíci lety, explozivně se začala šířit v prvním století našeho letopočtu a stále uniká imunitnímu systému psů. Přenosné rakoviny představují fascinující entity, které se odpoutaly od jedinců, ve kterých vznikly, získaly Read More …

Ještě bližší přátelé, než jsme mysleli. Smutné „psí oči“ jsou výsledkem koevoluce mezi vlky a lidmi.

Autor: Jan Toman Lidé z divokých vlků vyšlechtili stovky psích plemen. Podle nového výzkumu jsou ale některé typické psí znaky, například schopnost dělat „smutné oči“, výsledkem přirozeného výběru odstartovaného upřednostňováním lidštějšího vzhledu a chování. Ne nadarmo se říká, že pes je nejbližším přítelem člověka. Vztah mezi našimi druhy svou délkou a intenzitou dalece přesahuje náklonnost Read More …

Země sněhová koule. Globální zalednění mohla podle nového výzkumu končit stejně náhle, jako začala.

Autor: Jan Toman Představa, že si Země před stamiliony let prošla několika cykly kompletního zalednění, dnes nepředstavuje sci-fi, ale tvrdý fakt. Nové důkazy z jižní Číny navíc ukazují, že tyto epizody končily velmi rychle, což mohlo mít zásadní vliv na rozvoj života. Podle hypotézy „Země – sněhové koule“ (v originále Snowball Earth) naše planeta ve starohorách Read More …

Co se stalo v křídě? Druhová bohatost podle nového výzkumu nerostla průběžně, ale skokově.

Autor: Jan Toman Nikdo nepochybuje, že dnes suchou zemi obývá více obratlovců než v prvohorách. Podle výzkumu britských, australských a amerických paleobiologů však druhová bohatost této skupiny nerostla průběžně, ale přetržitě s největším skokem na přelomu křídy a třetihor. Kolik na Zemi v minulosti žilo druhů? Blížila se druhová bohatost, respektive diverzita, prvohorních močálů s obřími obojživelníky či druhohorních Read More …