Věda ve čtivé podobě: Co jsme napsali & co jsme přečetli. Šéfredaktor: Jaroslav Flegr
Věda ve čtivé podobě: Co jsme napsali & co jsme přečetli.
Šéfredaktor: Jaroslav Flegr
Autor: Jan Toman Podobně jako zástupci hmyzu, kteří opylují kvetoucí rostliny, také někteří mořští korýši přenáší pohlavní buňky červených řas ze samců na samice. Úzké soužití členovců s rostlinami tak může sahat až 550 milionů let do minulosti. Květy, včeličky a jejich roli při opylování zná každý. Podle nových objevů ale podobné vztahy jako hmyz s kvetoucími Read More …
Autor: Jan Toman Přítomnost zakrslých ale jinak funkčních předních končetin u některých dvounohých dinosaurů dlouhou dobu vědce mátla. Nález nového druhu naznačuje, že se jejich redukce opakovala nezávisle u mnoha linií a že zkrácené končetiny nejspíše hrály roli v pohlavním výběru. Drobné přední končetiny některých dvounohých teropodních dinosaurů představují evoluční záhadu. Pokud ztratily svou původní funkci, Read More …
Autor: Jan Toman Přírodovědci měli dlouhou dobu za to, že se žirafí krk vyvinul pod tlakem na získávání potravy. Objev třetihorních „žiraf“ s masivní lebkou a vyztuženými obratli však naznačuje, že hlavní hnací silou jejich evoluce byly souboje o samice. Žirafy si často představujeme jako mírumilovné obry tyčící se nad africkou savanou. Podobný náhled však příliš Read More …
Autor: Jan Toman Podzemní vlákna vřeckovýtrusných a stopkovýtrusných hub komunikují pomocí elektrických pulzů. Množství různorodých motivů, které používají, i celková komplexita jejich signálů se přitom blíží lidským jazykům. Hřiby, žampiony či holubinky nejsou pouze „ozdobami lesa“, ale především jeho neoddělitelnou součástí. Vřeckovýtrusné a stopkovýtrusné houby už před stamiliony let navázaly spolupráci s rostlinami, a právě díky Read More …
Autor: Jan Toman Ostrorepi se za stamiliony let takřka nezměnili a bývají proto považováni za živoucí fosilie. Podle nové studie však různé aspekty jejich tělní stavby „zamrzaly“ v různou dobu. To vrhá nové světlo i na obecné úvahy o charakteru evoluce. Ostrorepi jsou tak podivní členovci, že bychom je na první pohled zařadili spíše do prvohorních Read More …
Autor: Jan Toman V mangrovech Guadalupe rostou více než centimetrové bakterie, které obsahují útvary podobné buněčným jádrům a procházejí složitým životním cyklem. Tyto organismy nám pomohou zodpovědět, proč a jak složitější buňky, ze kterých sestávají i naše těla, vlastně vznikly. Bakterie jsou drobné a jednoduché, buňky prvoků, živočichů, rostlin či hub velké a složité. Jedná se Read More …
Autor: Jan Toman Podle všeobecného očekávání by měly dominovat ty evoluční linie, které se dlouho a explozivně rozvíjejí. Přinejmenším ještěrům ale přineslo větší úspěchy pomalejší rozrůzňování spojené s nízkým rizikem vymření. Zatímco v krátkém časovém měřítku mohou organismům přinést výhodu nejrůznější znaky, osud celých evolučních linií připomíná známou bajku o želvě a zajíci. Uspět mohou pouze ty Read More …
Autor: Jan Toman Na Zemi takřka nenalezneme prostředí zcela prostá života. Mezi několik málo výjimek bychom však podle nového výzkumu měli zařadit suché slané půdy antarktických pohoří. Existují na Zemi místa, kde nic nežije, nebo přinejmenším mikroorganismy přežijí i ty nejdrsnější podmínky? Ještě před pár desetiletími by se většina biologů přikláněla k první možnosti. Objevy posledních Read More …
Autor: Jan Toman Nejjednodušší živočichové oplývají až osmnácti různými typy buněk. Nalezneme mezi nimi předchůdce nervů, svalů, imunitní i smyslové soustavy, na jejichž evoluci vrhají nové světlo. Tvorové, které můžeme běžně nalézt při potápění v oceánu a jejichž těla dlouhou dobu sloužila pro výrobu mycích hub, skrývají nejedno tajemství o evoluci živočichů. Ještě aby ne Read More …
Autor: Jan Toman Nápadné množství zásadních evolučních novinek na Zemi vzniklo až relativně nedávno, v jejím středním, nebo dokonce pozdním věku. Přesně to bychom podle nového výzkumu měli čekat, pokud jsou podobné události raritní a v kosmickém měřítku tak složitější nebo dokonce inteligentní organismy téměř nevznikají. Život na naší planetě vznikl před zhruba 3,5 až 4 miliardami Read More …