„Staroegyptská“ vosička přepisuje učebnice. Ani nejmanipulativnější parazité nemusí být specialisty.

Autor: Jan Toman Parazity cíleně manipulující chováním své kořisti biologové tradičně považují za specialisty. Vosička druhu Euderus set však cílí na příslušníky hned několika rodů, což značí, že zásahy do nervové soustavy nemusí být o mnoho komplikovanější než jiné adaptace cizopasníků. Mezi vědci převládá názor, že specializovaní parazité musí vyhledávat užší spektrum hostitelů než nespecializovaní. Read More …

Jak vznikly eukaryotické organismy? Záhadu odhalují čerstvě vypěstovaná Lokiarcheota.

Autor: Jan Toman Když vědci před dvěma lety popsali novou linii mikrobů blízce příbuznou organismům se složitějšími, eukaryotickými, buňkami, k dokonalosti chyběla celému objevu pouze jedna věc – laboratorní kultura těchto tvorů. Tu se nyní podařilo vypěstovat týmu japonských biologů, díky čemuž mohou vědci zahájit novou etapu odhalování vzniku eukaryot. Život na Zemi můžeme rozdělit do Read More …

Nesmrtelný savec. Pohlavně přenosná rakovina koluje mezi psy už 6000 let.

Autor: Jan Toman Genetici prozkoumali genom pohlavně přenosného nádoru psů. Odhalili přitom, že rakovina poprvé přeskočila z jednoho jedince na druhého ve střední Asii před šesti tisíci lety, explozivně se začala šířit v prvním století našeho letopočtu a stále uniká imunitnímu systému psů. Přenosné rakoviny představují fascinující entity, které se odpoutaly od jedinců, ve kterých vznikly, získaly Read More …

Ještě bližší přátelé, než jsme mysleli. Smutné „psí oči“ jsou výsledkem koevoluce mezi vlky a lidmi.

Autor: Jan Toman Lidé z divokých vlků vyšlechtili stovky psích plemen. Podle nového výzkumu jsou ale některé typické psí znaky, například schopnost dělat „smutné oči“, výsledkem přirozeného výběru odstartovaného upřednostňováním lidštějšího vzhledu a chování. Ne nadarmo se říká, že pes je nejbližším přítelem člověka. Vztah mezi našimi druhy svou délkou a intenzitou dalece přesahuje náklonnost Read More …

Země sněhová koule. Globální zalednění mohla podle nového výzkumu končit stejně náhle, jako začala.

Autor: Jan Toman Představa, že si Země před stamiliony let prošla několika cykly kompletního zalednění, dnes nepředstavuje sci-fi, ale tvrdý fakt. Nové důkazy z jižní Číny navíc ukazují, že tyto epizody končily velmi rychle, což mohlo mít zásadní vliv na rozvoj života. Podle hypotézy „Země – sněhové koule“ (v originále Snowball Earth) naše planeta ve starohorách Read More …

Co se stalo v křídě? Druhová bohatost podle nového výzkumu nerostla průběžně, ale skokově.

Autor: Jan Toman Nikdo nepochybuje, že dnes suchou zemi obývá více obratlovců než v prvohorách. Podle výzkumu britských, australských a amerických paleobiologů však druhová bohatost této skupiny nerostla průběžně, ale přetržitě s největším skokem na přelomu křídy a třetihor. Kolik na Zemi v minulosti žilo druhů? Blížila se druhová bohatost, respektive diverzita, prvohorních močálů s obřími obojživelníky či druhohorních Read More …

Květy místo uší? Rostliny podle nového výzkumu slyší a dokážou na zvuky reagovat.

Autor: Martin Hůla Podle výsledků několikaletého izraelského výzkumu mohou pupalky slyšet své opylovače a na jejich přílet se připravit. Za tuto nečekanou schopnost patrně vděčí květům, které u nich hrají roli uší. Výzkum týmu profesorky Lilach Hadany z Telavivské univerzity, který byl publikován v preprintovém archivu BioRxiv, nabízí přesvědčivé důkazy, že rostliny pupalky drummondovy (Oenothera drummondii) dokážou Read More …

Kde se skrývá evoluční kolébka rostlin? Žhavým kandidátem jsou suché tropy.

Autor: Jan Toman Existují na Zemi „evoluční kolébky“, ve kterých přednostně vznikají důležité evoluční novinky? Podle přelomových paleontologických nálezů by jimi u rostlin mohly být sušší rovníkové oblasti. Vznikají evoluční novinky na všech místech stejnou měrou? Nebo můžeme na Zemi vytipovat určité „evoluční kolébky“, které dávají opakovaně vzniknout výrazně odlišným vývojovým liniím? Evoluční biologové obvykle Read More …

Kultura mušek? Octomilky se podle nového výzkumu řadí po bok ptáků a vyšších savců.

Autor: Jan Toman I přes ohromnou různorodost živočichů je vytváření zvířecích kultur poměrně vzácné. Elegantní experiment s octomilkami, které vykazují značnou konformitu při výběru samců a tyto své preference předávají do dalších generací, ale ukazuje, že podobné jevy mohou být mezi zvířaty daleko častější a setkat se s nimi můžeme třeba i u hmyzu. Kultura u zvířat? Read More …

Teorie Gaia může platit. Stačí zapojit principy třídění z hlediska stability.

Autor: Jan Toman Teorie Gaia, podle které naše planeta ve spolupráci s pozemskými organismy aktivně udržuje podmínky vhodné pro život, od počátku dráždila zástupy biologů. Podle nejnovějších poznatků ovšem ze strany Země ani jejích obyvatel není třeba žádných altruistických zásahů ve prospěch celku, protože dlouhodobě stabilní biosféra mohla vzniknout tříděním z hlediska stability. Teorii Gaia formuloval britský Read More …