Lithium i ve stopovém množství snižuje počty sebevražd. Čeká nás po fluoridaci vody také její lithiace?

Autor: Jan Toman Soli lithia používají psychiatři ke stabilizaci nálad a léčbě bipolární poruchy již více než 70 let. Srovnáním provedených studií nově australští badatelé zjistili, že také vyšší koncentrace lithia ve vodě vedou k nižšímu počtu sebevražd a psychiatrických hospitalizací. Lithium se jako léčivo používá už více než sto let. Z populárního přídavku do povzbuzujících nápojů Read More …

Mnohobuněční houbovci pomáhali vytvářet mořské útesy už před 890 miliony let

Autor: Jan Toman Molekulárně-biologická data naznačují, že se mnohobuněční živočichové vyvinuli možná až před miliardou let. Nejnovější nálezy zkamenělých mořských hub tuto myšlenku podporují a ukazují, že se první živočichové rozvíjeli v souhře s řasami produkujícími kyslík. Hledání nejstaršího zvířete spadá mezi oblíbené přírodovědecké kratochvíle. Zjištění, kdy se vyvinuli zástupci mnohobuněčných živočichů, nám však může prozradit mnoho Read More …

Parazitičtí žahavci k životu nepotřebují kyslík. Souvisí to s jejich extrémním zjednodušením?

Autor: Jan Toman Využití kyslíku k dýchání patří mezi základní vlastnosti mnohobuněčných živočichů. Někteří zástupci výtrusenek však podle nového výzkumu tuto vlastnost ztratili, což z nich dělá první taková známá zvířata. Učebnicovou pravdou je, že všichni mnohobuněční živočichové ke svému životu potřebují kyslík. Řadě druhů stačí méně než obligátních 21 % obsažených v zemské atmosféře. Výjimečně dokáží Read More …

Naši předkové měli skoro o polovinu bohatší střevní mikroflóru. Co dalšího prozradilo studium zkamenělých výkalů?

Autor: Jan Toman Mikrobiální pomocníci obývající náš trávicí trakt prošli v posledních tisíciletích hromadným vymíráním. Ochuzení střevní mikroflóry přitom může stát za zvýšeným výskytem obezity, Crohnovy choroby a řady dalších nemocí. Proč studovat tisícileté výkaly? Třeba abychom pochopili, jak se s příchodem moderní civilizace změnila naše střevní mikroflóra. Podle řady výzkumů ovlivňují bakterie obývající lidské útroby nejen Read More …

Nalezli paleontologové zvíře staré miliardu let?

Autor: Jan Toman Miliardu let staré usazeniny ze severozápadního Skotska vydaly zkameněliny mnohobuněčných tvorů. Vnitřní stavba těchto kulovitých zkamenělin přitom naznačuje, že se mohlo jednat o blízké příbuzné živočichů. Kořeny velkých skupin organismů dodnes zůstávají obestřené tajemstvím a mnohobuněční živočichové nejsou žádnou výjimkou. Úplně nové světlo na jejich skromné počátky by ale mohly vrhnout zkameněliny Read More …

Proč měli dinosauři málo druhů? Na vině jsou zřejmě tyranosauří mláďata.

Autor: Jan Toman Na rozdíl od dneška prosperovali v druhohorách buď velmi malí, nebo naopak velcí dravci. Záhadnou mezeru podle nového výzkumu překlenovala rostoucí mláďata vrcholových predátorů, což mělo vliv na složení celé tehdejší fauny. Třebaže na stříbrném plátně působí druhohory jako rajská zahrada, neptačí dinosauři nikdy nedosáhli srovnatelné druhové bohatosti jako moderní savci. Nápadně často Read More …

Pod krustou „věčného“ ledu je překvapivě živo. Výzkum antarktického mořského dna boří zažité představy o extrémních prostředích.

Autor: Jan Toman Žádné pustiny jen tu a tam narušené zbloudilými návštěvníky. Podle nového objevu pod šelfovými ledovci prosperují přisedlí živočichové i stovky kilometrů od volného moře, což přepisuje naše zažitá očekávání. V blízkosti pólů narazíme na spoustu chladných vodních prostředí, ale pouze jedno se od nejbližšího zdroje světla nachází šedesátinásobek hloubky Mariánského příkopu. Jedná se Read More …

Medúzy jsou podle nového výzkumu nejefektivnějšími plavci na Zemi. Pomohou nám jejich triky v konstrukci nových dopravních prostředků?

Autor: Jan Toman Na první pohled jsou medúzy jakýmsi primitivním pokusem mnohobuněčných živočichů o pohyblivé zástupce. Detailní studium jejich plavání ovšem ukazuje, že dosáhly vrcholné efektivity a mohou inspirovat i lidské inženýry. Víte, co mají společného medúza a ekranoplán? Ne, to není začátek nějakého šíleného vtipu. Jak nedávno objevili američtí biologové, oba při svém pohybu Read More …

Svázáni oxidem uhličitým. Společenské uspořádání rypošů lysých je patrně založené na třídění z hlediska stability.

Autor: Jan Toman Rypoši lysí bývají spolu s blízce příbuznými rypoši damarskými považováni za jediné eusociální savce. V evoluci jejich společenského uspořádání přitom mohlo sehrát důležitou roli, že kvůli specifické mutaci nevydrží dlouho mimo hnízdo s extrémně vydýchaným vzduchem. Nejvyšší úrovně společenského uspořádání dosáhli kromě mravenců, včel nebo termitů také dva druhy hlodavců ze skupiny rypošů. Podle nového Read More …

Želvušky zas o něco odolnější. Nově objevený druh dokáže díky svítivému kabátku vzdorovat smrtícím dávkám UV záření.

Autor: Jan Toman Drobné želvušky jsou mistry v přežití za extrémních podmínek. Nově objevený druh to ale dotáhl ještě dál – vylučuje sekret zaručující mimořádnou odolnost proti ultrafialovému záření. Želvušky vstoupily do všeobecného povědomí jako organismy, které přežijí i konec světa. Nejrůznější experimenty opravdu prokázaly, že v odolných stádiích vydrží i ty nejextrémnější podmínky. Nový objev ovšem Read More …