Teorie Gaia může platit. Stačí zapojit principy třídění z hlediska stability.

Autor: Jan Toman Teorie Gaia, podle které naše planeta ve spolupráci s pozemskými organismy aktivně udržuje podmínky vhodné pro život, od počátku dráždila zástupy biologů. Podle nejnovějších poznatků ovšem ze strany Země ani jejích obyvatel není třeba žádných altruistických zásahů ve prospěch celku, protože dlouhodobě stabilní biosféra mohla vzniknout tříděním z hlediska stability. Teorii Gaia formuloval britský Read More …

Drtivý dopad. Podle českých vědců se pod antarktickým ledem může skrývat pětisetkilometrový kráter.

Autor: Jan Toman Už v 60. letech objevili američtí vědci pod ledovcem v antarktické Wilkesově zemi obří pánev nápadně připomínající dopadový kráter. Nové výsledky českých geofyziků tuto možnost silně podporují a nepřímo naznačují, že by se mohlo jednat o dopad spojený s největším hromadným vymíráním v historii rozvinutého života. Vlastně nejde o nic nového. Už první geofyzikální průzkumy Antarktidy Read More …

Případ třetihorních měkkýšů: Vede intenzivnější metabolismus k přednostnímu vymírání?

Autor: Jan Toman Intenzita metabolismu neboli množství přijaté, transformované a využité energie souvisí s ekologií druhu, jeho populační dynamikou, rozšířením a rychlostí odštěpování nových druhů. Podle nejnovějšího výzkumu založeného na atlantických měkkýších na ní navíc závisí také rychlost vymírání, což by z intenzity metabolismu mohlo činit jeden z nejdůležitějších faktorů určujících směřování makroevoluce. Lvi a krokodýli jsou dravci. Read More …

Může být „evoluční lenost“ výhodou? Za řady podmínek ano.

Autor: Jaroslav Flegr Kdo nic nedělá – nic nezkazí, a platí to i v evoluci. Tak by se dal shrnout výsledek nové studie, která byla právě uveřejněna ve vědeckém časopise Biological Journal of the Linnean Society. Její závěr se může zdát triviální. Mohl by ale pomoci rozlousknout letitou záhadu existence sexu. Jaroslav Flegr, vedoucí našeho Read More …

Tisíc let bez lesů. Evoluční minulost ptáků ukazuje pravý rozsah vymírání na konci křídy.

Autor: Jan Toman Detailní analýza ptačí fylogeneze a přezkoumání několika klíčových zkamenělin umožnily badatelům odhalit společné rysy skupin, které přežily vymírání na přelomu druhohor a třetihor. Vzhledem k tomu, že se novějšího období nedožily žádné starobylé stromové ptačí linie a že mezi přeživšími moderními ptáky nebyli žádní stromoví zástupci, musela destrukce lesních ekosystémů po dopadu Read More …

Sdílení napříč doménami života aneb geny virů, kam se podíváš

Autor: Jana Hlaváčová Virové nákazy patrně nebudou tak úzce zacílené, jak se nám mohlo zdát. Klasifikace virů podle taxonomické příslušnosti jejich hostitelů se otřásají v základech pod výsledky nových studií, které ukazují na schopnost virů prostupovat skrze všechny základní větve života. Přírodovědci rozeznávají tři základní větve či domény života – archea, bakterie a eukaryota. Podle zařazení Read More …

Vědci stvořili „hybrida“ bakterie a archea. Co nám může říct o evoluci?

Autor: Jan Toman Nizozemským vědcům se podařilo zmanipulovat bakterie, aby do své cytoplazmatické membrány zakomponovaly fosfolipidy charakteristické pro skupinu archea. „Hybrid“ těchto dvou hlubokých větví pozemského stromu života posléze umožnil vědcům nahlédnout, jak mohl vypadat a fungovat společný předek všech dnešních organismů. Experimenty jako z vědeckofantastického filmu se neodehrávají každý den. Projekt, o kterém referují nizozemští Read More …

Evoluce že nedělá skoky? Krevety „pistolnice“ dokazují opak.

Autor: Jan Toman Už od Darwinových dob biologové zdůrazňují pozvolný průběh přizpůsobování jako jeden z typických rysů biologické evoluce. Ani toto pravidlo ale nemusí platit vždy a všude – třeba taková „pistolnická“ klepeta krevet z čeledí Alpheidae a Palaemonidae mají patrně původ v několika skokových změnách. Ačkoli moderní evoluční biologie uznává, že četné vlastnosti organismů mohly vzniknout skokově, Read More …

Souboj na dvou frontách. Závisí u ryb zvětšování samičího mozku na délce samčích genitálií?

Autor: Jana Hlaváčová Kampaň #MeToo sice řádí převážně v Hollywoodu, své by ale mohly vyprávět i samice jiných živočišných druhů. Evoluce je však nenechala na holičkách – přinejmenším ryby gambusie si v souboji pohlaví vyvinuly větší mozky, které jim umožňují minimalizovat ztráty při pohlavním konfliktu. Obtěžování samci je klasickým příkladem sexuálního konfliktu při páření, který může vést Read More …

Na čem závisí hustota lidského osídlení?

Autor: Julie Nováková O nejrůznějších faktorech ovlivňujících hustotu zvířecích a rostlinných populací víme první poslední; které z nich ale byly nejdůležitější pro člověka v době před vynálezem zemědělství? Rozsáhlý výzkum upozornil zejména na produktivitu prostředí, překvapivě velkou roli ale hrají i parazité, nemoci a druhová bohatost konkrétních oblastí. Dnes žijí lidé na nejrůznějších místech světa v koncentraci, jaká Read More …